Historie zašovského fotbalu
Počátky fotbalu v Zašové
První počátky fotbalového hnutí v Zašové jsme zaznamenali v roce 1922, kdy na popud Oldřicha Staveníka, který se s fotbalem seznámil ve Švýcarsku, se sešlo několik nadšenců a na vlastní kůži zkusilo, kolik přitažlivosti má v sobě fotbalový míč.O tři roky později, na podzim roku 1925, byl z aktivity Rudolfa Frňky založen sportovní klub Valachia Zašová, z něhož se 4. března 1926 na ustavující schůzi v hostinci U Frňků oficiálně zrodil SPORTOVNÍ KLUB ZAŠOVÁ. Do čela klubu byli zvoleni : předseda Josef Plandor, místopředseda Josef Macháček, jednatel Rudolf Frňka, kapitán František Kubját, členové Rudolf Holiš a Jaroslav Jasný.
Prvním úkolem klubu bylo zajistit regulérní hřiště a tak bylo získáno hřiště „Na sokolském“. O rok později se začalo hrát na hřišti za školou, ale problémy s hřištěm způsobily, že v počátku musel SK hrát řadu zápasů na hřištích soupeřů. Klub byl příslušníkem Slezské fotbalové župy.
Nový sport brzy zaujal také mládež a již v roce 1928 bylo založeno dorostenecké družstvo. 
V období před válkou došlo k oživení činnosti, bylo založeno také B družstvo a nastal příliv nových členů. Bohužel, vzestup činnosti trval krátce. Přišel rok 1938 a vlivem tehdejší mezinárodní situace a mobilizace došlo k omezení činnosti SK. Jediným kladným jevem této doby bylo získání pozemku pro hřiště na Rakovém, které plnilo své poslání až do roku 1950.
Období okupace poznamenalo také činnost SK. Slouží ke cti tehdejších funkcionářů a hráčů, že s nevšední obětavostí pokračovali ve společné činnosti. Jen velmi krátkou dobu byla činnost pozastavena, ale nové vedení na jaře 1940 činnost opět oživilo. Klub řídil tento výbor : předseda J. Nohavica, místopředseda S. Frňka, jednatel J. Martinek, hospodář V. Sadílek, vzdělavatel A. Nohavica, pokladník F. Bumbala, členové R. Holiš, F. Kubját, K. Plandor, A. Holčák, V. Janiš, J. Pikula.
V období války se nehrály organizované soutěže, hrály se pouze přátelské zápasy. V červnu 1945, již v osvobozené vlasti, se konala ustavující valná hromada SK Zašová, která se vyznačovala elánem a chutí všech přítomných přivést místní sport k jeho výši z let 1935 – 1937. Předsedou SK byl zvolen J. Kudělka. Klub měl dvě družstva dospělých a jedno družstvo dorostu.
Poválečné období
V roce 1948 dochází v rámci sjednocení tělesné výchovy k organizačním změnám i v rámci SK Zašová a tak po více než 20 letech samostatné činnosti, byl klub zařazen do místní tělovýchovné jednoty Sokol, kde se stal jejím oddílem. Výbor pracoval ve složení : předseda J. Kočí, místopředseda J. Konečný, jednatel F. Konečný, pokladník B. Schuler, hospodář R. Škrobák, členové Nohavica, Sadílek, Špůrek, Holčák a J. Martinek.
V historii SK Zašová byl významný rok 1951. V rámci pozemkové reformy byl TJ Sokol přidělen pozemek pro hřiště ve středu obce – na tzv. „Fařence“. Vlastní hřiště znamenalo obrovský rozvoj fotbalu v obci. Vzrůstající zájem mladých lidí znamenal také rozvoj dorosteneckého družstva, které v roce 1954 se stalo vítězem okresního přeboru s vysoce aktivním skoré 138:8. Družstvo ale v kvalifikaci o postup do kraje neuspělo.
V polovině padesátých let došlo k rozsáhlé úpravě hřiště, které bylo ještě rozšířeno o hřiště pro házenou. V tomto období pracoval výbor ve složení : předseda J. Bystroň, místopředseda J. Nohavica, jednal L. Špůrek, pokladník R. Macháček, hospodář J. Martinek, členové Kozák, Hruška, Vala, Konečný a Z. Nohavica.
Rok 1959 znamenal určitou stagnaci v činnosti. S aktivní činností skončila řada hráčů a omlazené družstvo již nedosahovalo předcházejících výsledků. 
Tento sestupný trend se podařilo zastavit až v roce 1961 – v roce oslav 35. výročí založení oddílu kopané. V těchto letech se začalo formovat také výborné dorostenecké družstvo, které v roce 1963 postoupilo pod vedením trenéra Jaroslava Nohavici do krajského přeboru. K nejlepším dorostencům patřili : R. Frkal, Pšenica, Vrbík, Martinek, Stromšík, Zátopek, Sadílek. Úspěšní dorostenci se stali záhy členy prvního družstva, které hrálo okresní přebor. V tomto družstvu byl střeleckou hvězdou Jaroslav Geryk, který v roce 1966 nastřílel soupeřům 44 branek a střeleckou pohotovost dokazoval i v následujících letech.
Postupné budování prvního družstva, dobrá práce s mládeží a kvalitní funkcionářské zázemí se postaraly o to, že v roce 1973 družstvo mužů postoupilo do krajské soutěže 1.B třídy. Výbor pracoval ve složení : předseda Vladimír Vašát, místopředseda Alois Palacký, jednatel Jaromír Gajda, pokladník Jaroslav Sobek, hospodář Josef Martinek st., referent Jan Vašát zdravotník Jan Sladovník a členové Rudolf Krůpa, Václav Vrbík, Miroslav Vrabec. Družstvo mužů 
vedl Josef Martinek ml., dorosty Stanislav Frohlich, žáky Miroslav Hub. Základ postupujícího kolektivu tvořili zkušení hráči doplnění o mladé odchovance, z nichž střelec Jan Maliňák patřil k nejlepším a nastřílel v sezoně soupeřům 23 branek. Kádr mužstva tvořili hráči : Sadílek, Vašát, Vachník, J. Štěpán ,Vrbík, Pšenica, Chrástecký, Vrabec, Maliňák, Černý, Martinek,Holiš, Macháček, Nohavica, Frkal, Hanáček, Hrachovec. Toto období můžeme hodnotit jako jedno z nejúspěšnějších v dějinách zašovské kopané. Ve vyšší soutěži se družstvo rozhodně neztratilo a na dlouhá léta se stalo tradičním celkem krajské soutěže 1.B třídy.
Rok 1976 byl rokem oslav 50.výročí založení oddílu. Vyvrcholením oslav byl přátelský zápas s účastníkem 2. celostátní ligy Strojárny Martin, kdy naše družstvo po vyrovnaném boji podlehlo 1:4. Tento rok znamenal také generační výměnu v kádru družstva mužů, kdy po odchodu starších hráčů bylo družstvo doplněno odchovanci Brňovjákem, Hambálkem, V. Štěpánem, Krejčím, Frňkou. Na jaře roku 1977 se připravovala reorganizace soutěží. Našemu oddílu se podařilo zachránit soutěž až v posledním kole, ale hned následující ročník přinesl zatím největší úspěch zašovské kopané. Na jaře 1978 družstvo mužů postoupilo do 1. A třídy. O postup se zasloužili tito hráči : Hambálek, Vaigl, Mikulenka, Vrbík, Heryán, V. Štěpán, Krčmář, Nohavica, Holiš, Žlebčík, Mičola, Maliňák, Sadílek, Frydrych, Kudělka,Táborský, Krejčí, Frňka, J. Štěpán, Orság, Rak, Konečný, Brňovják, Stromšík. Trenérem družstva byl Jaroslav Geryk, vedoucím Václav Hanáček. V roce 1978 byla také zahájena rekonstrukce hřiště. Tato skutečnost ovlivnila také působení družstva mužů ve vyšší soutěži, neboť domácí zápasy se hrály na hřišti v Zubří. Po ročním působení v 1.A třídě následoval pád o třídu níž.
V roce 1979 jsme zaznamenali další historický okamžik, když došlo pod vedením Jaromíra Štěpána k založení družstva benjaminků. Rok 1980 byl zajímavý z jednoho pohledu. V mistrovských soutěžích se nám tolik nedařilo, ale o to větší úspěch jsme zaznamenali v okresním poháru. Muži se probojovali až do finále, kde podlehli diviznímu družstvu MS Karolinka.
Počátek 80. let patřil v historii zašovského fotbalu k těm úspěšnějším obdobím. Družstvo 
mužů trénoval František Kabeláč a celek se pravidelně umísťoval v popředí tabulky 1.B třídy. Dařilo se také dorostencům, kteří pod vedením Ladislava Krumpolce a Josefa Kulišťáka vychovali řadu hráčů pro družstvo mužů. K největším úspěchům patřilo vítězství družstva žáků v okresním přeboru pod vedením trenérů Vladimíra Bumbaly a Miroslava Holčáka. Výbor v tomto období pracoval ve složení : Vladimír Vašát, Antonín Martinek, Jaroslav Sobek, Jaromír Gajda, Rudolf Krůpa, Josef Vala, Miroslav Vrabec, Jan Maliňák,Václav Hanáček, Alois Palacký a Vladimír Štěpán.
Závěr minulého tisíciletí
V tomto období došlo k likvidaci házenkářského hřiště a byly zahájeny postupné přípravy na budování nového travnatého hřiště. Závěr 90. let přinesl určitou stagnaci v činnosti oddílu a ani revoluční rok 1989 neprobudil novou aktivitu u členů oddílu. Až teprve v roce 1990 pod vedením nového výboru : předseda Jaromír Mičola, místopředseda Jaromír Štěpán, tajemník Vladimír Štěpán, pokladník Václav Hanáček,členové Jan Maliňák a 
Rostislav Sadílek došlo k historickému okamžiku, kdy bylo zrušeno škvárové hřiště (jako jedno z posledních v okrese) a byla zahájena dvouletá výstavba travnatého povrchu. Mistrovské zápasy se odehrávaly na hřišti v sousedním Stříteži. V tomto období se opět semkly všechny skupiny zašovských fotbalistů a za účinné pomoci Obecního úřadu bylo travnaté hřiště slavnostně otevřeno v červenci 1992. Hřiště nám přijely otevřít ligové Vítkovice, domácí celek rozhodně nešetřily a nadělily mu výsledek 1:10.
Otevřením travnatého hřiště byla zahájena nová etapa v dějinách zašovského fotbalu. Od soutěžního ročníku 1991-92 oddíl hrál Středomoravskou fotbalovou župu, kam byla zařazeny téměř všechny oddíly okresu Vsetín. V těchto letech došlo ke stabilizaci ve všech věkových kategorií. Na krátkou dobu bylo dokonce založeno i B družstvo mužů,ale jeho životnost byla krátká - dvě sezony.
Sezona 1995 – 96 měla svůj vrchol v oslavách 70. výročí založení oddílu. V té době jsme měli v soutěži 3 družstva – muže,dorostence,žáky. Žáci hráli pod vedením Jaromíra Štěpána a Josefa Bártka okresní přebor a umístili se na pěkném 4. místě. Dorost vedli Václav Brňovják a Miroslav Holčák a hráli ve středu okresního přeboru. Muži zahájili ročník pod vedením nového trenéra Ladislava Janoška. Jeho systematická práce přinesla úspěchy až v jarním období, kdy družstvo bylo posíleno bratry Janoškovými z Hrachovce, Martinem Vodou ze Lhotky a Zbyňkem Kovářem ze Stříteže. Družstvo se konečně zbavilo sestupových starostí a pohybovalo se ve středu tabulky 1. B třídy.
Sezona 1996-97 byla zahájena s drobnými změnami na postech trenérů dorostu, které převzal Pavel Vaigl. Jinak ostatní funkce zůstaly ve stejné podobě. Bohužel tato sezona byla zahájena smutně, když krátce po prvním zápase mužů tragicky zahynul náš hráč Radek Baláš. Tato událost ale spíše hráče vyhecovala a po podzimu muži skončili na 5. místě tabulky 1.B třídy. Nedařilo 
se tolik dorostu, který po podzimu skončil na 6. místě OP z devíti účastníků. Jarní boje byly zahájeny za krajně nepříznivého počasí, mistrovský zápas mužů 20. dubna na domácím hřišti proti Hrachovci byl dokonce ukončen ve 38. minutě z důvodů sněhové vánice a musel být opakován. Všechny naše tři družstva si udržela výkonnost z podzimu, v konečném účtování muži skončili na 5. místě, dorost na místě šestém a žáci na pěkném třetím místě.
Sezona 1997 -98 byla zahájena ve stejném podobě co se týká počtu našich družstev a kádrového obsazení na místech trenérů a vedoucích. Muži hráli střed tabulky a po podzimu skončili sice na 8. místě, ale jen s minimálními bodovými odstupy na medailové příčky. Toto období bylo také nervózní jak ze strany hráčů, tak i diváků – o čemž svědčí po zápasové dohrávky na domácím hřišti s Vlachovicemi, kdy odjezd rozhodčího zajišťovala Policie a následně naši hráči neunesli křivdu pomezní rozhodčí Křeháčkové ve Valašské Bystřici, utkání nebylo dohráno a později kontumováno v náš neprospěch. Že to všechno bylo zbytečné, ukázal až čas,a oddíl toto pocítil zvláště finančně. V zimním období došlo ke změně trenéra, Ladislava Janoška vystřídal Luboš Kovář a funkce vedoucího se po Pavlovi Jaroňovi ujal Petr Martinek. Jarní část již nebyla tak úspěšná i když jsme v ní zaznamenali rekordní vítězství 12:0 nad Janovou. Kuriozitou jara byl opět jeden nedohraný zápas v Zubří, kde domácím klesl počet hráčů již v 15. minutě pod sedm za stavu 4:1 v náš prospěch. Všechno to stačilo jen na 10. místo. Naopak, radost nám začali dělat dorostenci a v této době se zde začalo budovat silné družstvo, které své výsledky prokázalo o dva roky později. Náročnost trenéra Vaigla začala přinášet úspěch. Družstvo se umístilo na 4. místě OP. Žáci si udržovali svou průměrnou výkonnost a skončili nakonec na 5.místě.
Následující sezona 1998-99 patřila k těm nejúspěšnějším v naší novodobé historii. Družstvo mužů pod vedením náročného trenéra Kováře a vedoucího Martinka konečně začalo sbírat plody přípravy a řada talentovaných hráčů dospěla do období, kdy i v mužské kategorii prokázali svůj talent. Vytvořila se velmi dobrá parta a výsledkem byly podzimní úspěchy. Družstvo mužů pouze 2x prohrálo, uhrálo 25 bodů a umístilo se po podzimu na pěkném 3. místě s minimálním odstupem na 1. místo. Po náročné zimní přípravě naši muži pokračovali ve výborných výkonech i v jarním období, nasbírali stejný počet bodů jako na podzim – 25, což v celkovém pohledu znamenalo vynikající 2. místo s rekordním ziskem 50 bodů za suverénním vítězem 1.B třídy – Hovězím. Vzhledem k tomu, že v 1.A třídě se po soutěži odhlásilo družstvo Rymic, naskytla se možnost postoupit do 1.A třídy ze 2. místa. Tato situace si vyžadovala rychlé jednání se sponzory i obcí a bylo důležité zajistit finance na zaplacení poplatku za postup mimo pořadí. Nakonec se podařilo tyto prostředky sehnat a v Zašové se mohl slavit postup. Okolnosti kolem postupu sice vyvolaly různé názory z řad příznivců, přesto s odstupem času považujeme toto řešení za správné. Na úspěšné vystoupení mužů směle navazovali také dorostenci, kteří po celou sezonu začali zúročovat práci trenéra Pavla Vaigla a svedli krásnou bitvu o postup do župní soutěže s Choryní. Nakonec se sice z postupu radovala Choryně, ale i tak, zisk 60 bodů a 86 nastřílených branek naznačovaly, že v příštím ročníku se budeme o postup znovu snažit. Úspěšnou sezónu dovršily také výsledky starších žáků, kteří skončili v okresním přeboru na pěkném 4.místě.
Sezonu 1999-2000 musíme brát ze dvou pohledů. Postup mužů do 1.A třídy znamenal určitou změnu v oddílové strategii a nové prostředí 1. A třídy bylo pro mnohé překvapením. Bylo náročné se vyrovnat s těžšímu soupeři, delšími zájezdy – zkrátka – všechno bylo jiné než v 1.B třídě. Podařilo se sice mužstvo posílit hráči z Podlesí – Tydlačkou, Adámkem, Kneislem a ze Zubří Urbanem, ale trošku nás zaskočila zranění klíčových hráčů. A tak opory, které vlastně vybojovaly postup – Nohavica, Kovář,Svak a Trtík se vlastně na 1.A třídu pouze dívaly. Těžké vylosování a dvě úvodní porážky s Podlesím a Hrachovcem silně nahlodaly sebevědomí našich mladých hráčů, a tak po podzimu jsme získali pouze 11 bodů. Jaro bylo hodně divoké, z beznadějného postavení jsme se přece jenom dostali do oblastí záchrany, uhráli 19 bodů, ale to všechno nestačilo na to, že jsme nakonec v 1.A třídě skončili na 13. místě a o jediný bod nám unikla záchrana. 
Tady jsme nejvíce litovali zbytečných domácích porážek s Otrokovicemi a Štítnou. Sestup znamenal pro mnohé smutek, ale pro řadu hráčů to bylo i poučné, že vyšší soutěž bez tréninku nelze hrát. I sebetalentovanější hráč se musí na tu neděli připravit. Smutek u mužů – radost u dorostu. Naši dorostenci zúročili dlouhodobou přípravu, dobrou partu, přístup k tréninku a svou skupinu okresního přeboru s přehledem vyhráli s náskokem 12 bodů, ziskem 69 bodů a skóre 128:33. Střelecky se dařilo Krůpovi a Mertovi, každý z nich nastřílel za ročník 30 branek. Brlica přidal 25 a bylo jasné, kdo kraloval okresnímu přeboru. O postup do župní soutěže svedli naši dorostenci kvalifikační zápas na Vsetíně s Valašskou Polankou a po vítězství 2:1 si zaslouženě vybojovali postup do krajské soutěže. V roce 2000 došlo z iniciativy Jana Maliňáka k opětovnému založení družstva nejmladších žáků a jak ukazuje současný vývoj, výchova vlastních odchovanců je jedinou správnou cestou k vybudování kvalitního družstva dospělých.
Prvních pět let v novém tisíciletí
Rok 2001 byl rokem oslav 75. výročí založení oddílu. U této příležitosti byla uspořádána slavnostní schůze, byli oceněni zasloužilí pracovníci a vyrobeny upomínkové předměty. V rámci sportovních oslav jsme přivítali na našem hřišti prvoligové družstvo Sigma Olomouc se všemi reprezentanty, které porazilo zašovské družstvo mužů 11:0.
V mistrovských zápasech se dařilo mužům, kteří za soutěžní ročník vybojovali 2000- 2001 48 bodů. Jenže příští ročník byl již opět o něčem jiném a potvrdil, že jednotlivé výkony prvního družstva připomínají horskou dráhu. Jednou nahoře, jednou dole. Pod vedením trenérské dvojice Alois Holiš - Jaromír Mičola mužstvo uhrálo jen 31 bodů, což stačilo na desáté místo. Nejlepším střelcem sezony se stal Robert Tydlačka. Dorostenci měli problémy se záchranou krajské soutěže, ale nakonec uhráli předposlední místo a soutěž udrželi.
Sezona 2002-03 navázala na úspěšné roky počátku nového tisíciletí. Družstvo mužů pod vedením trenéra Pavla Jurečky výborně vstoupilo do podzimní soutěže a po šest kol se usadilo na prvním místě tabulky 1. B třídy. Kádr mužstva se stabilizoval a opíral se především o zkušeného brankáře Milana Michuta. V dobré výkonnosti pokračoval tým i na jaře a celkové umístění na 3. místě tabulky znamenalo zopakování umístění ze sezony 2000-01. Střelecky se 
dařilo Tomáši Martinkovi, který za ročník vstřelil 25 branek. Družstvo dorostu bojovalo o záchranu a krajskou soutěž se podařilo zachránit. Výborný ročník měli také zašovští žáci, kteří vyhráli okresní přebor v kategorii starších i mladších žáků, úspěšně zvládli i kvalifikaci o přeborníka okresu a obě družstva vybojovala tento titul. Zároveň znamenal postup do krajské soutěže. V zimní období se podařilo po řadě administrativních jednáních konečně zajistit povolení na pokácení topolů kolem hřiště, které travnatému povrchu svou vegetací hodně škodily. Během jedné mrazivé soboty tak zbývají topoly padly k zemi.
Následná sezona již nebyla tak úspěšná a především podzim znamenal po letech v popředí tabulky velké zklamání. Zlepšení ve výkonnosti mužů přineslo až jaro, což v konečném účtování znamenalo pro muže 5. místo. Nejlepšími střelci byli Martinek (15 branek) a Tydlačka (10 branek). Dorostenci hráli krajskou soutěž pod vedením trenéra Lubomíra Macháčka a asistenta Bedřicha Onderky. Vedoucím družstva byl Miroslav Holčák. Soutěž se ukázala nad síly mladého kolektivu. 
Po podzimu dorostenci uhráli pouze 4 body, skóre: 15:37 a byli předposlední. Ani zlepšené výkony na jaře neodvrátily sestup. V konečném umístění skončili dorostenci na posledním 14. místě se ziskem 13 bodů a skóre: 27:68. Toto umístění znamenalo po 3 letech v krajské soutěži sestup do okresního přeboru. Nejlepším střelcem dorostenců byl Palacký Jiří se 7 brankami. Straší žáci si vybojovali postup z okresního přeboru a sezona 03-04 byla pro ně první v krajské soutěži. Trenérem kolektivu byl Jaromír Štěpán a vedoucím Josef Bártek. Jako nováček si starší žáci vedli velmi zdatně a pro ostatní družstva byli velkým překvapením. Po podzimu skončili na 3. místě se ziskem 25 bodů a skóre 56:17. Jarní výsledky poznamenal odchod nejlepšího hráče Ondřeje Petřeka na půlroční hostování do Vsetína. V konečné tabulce skončili starší žáci na 7. místě se ziskem 39 bodů a skóre 68:43. Nejlepšími střelci byli Jakub Stromšík (27 branek), Ondrej Petřek (17 branek) a Tomáš Macek (12 branek). Mladší žáci hráli společně se staršími krajskou soutěž. Trenérem družstva byl Jan Maliňák, asistentem Jaroslav Hruška a vedoucím Vlastimil Janíček. Soutěž byla pro malé fotbalisty 
hodně náročná.Po podzimu byli poslední se ziskem 4 bodů a skóre 7:65. Ani jarní výsledky nepřinesly zlepšení a tak nakonec mladší žáci skončili na posledním 14. místě se ziskem 8 bodů a skóre 17:125. Nejlepším střelcem družstva byl Špůrek s 8 vstřelenými brankami. Oddíl měl také fotbalovou přípravku, kterou vedli Václav Vrbík a Petr Pobořil. Mladí fotbalisté mistrovskou soutěž nehráli, sehráli jen několik přátelských zápasů. Závěr roku 2003 přinesl ve sportovním životě Zašové velkou událost, neboť byla slavnostně otevřena nová sportovní hala, která fotbalistům po letech v malé sokolovně nabídla během zimní přestávky zcela nový fotbalový potenciál. Fotbalový oddíl také zavedl novou tradici a zahájil pravidelné pořádání vánočních turnajů mládeže O pohár starostky obce.
I přes výborné podmínky pro fotbal, které oddíl zajistil v sezoně, tak i během zimního období, ročník 2004-05 odstartoval krizi v kategorii družstva dospělých. Odchod střelce Tomáše Martinka do Rožnova, ukončení činnosti fotbalistů v produktivním věku a nezájem o aktivní přístup přinutilo vedení doplňovat kádr mužstva cizími hráči. Tento jev se negativně projevil také u příznivců, kteří v sestavě mnoho zašovských hráčů nenacházeli. A pro pokladnu oddílu se hostování cizinců navíc prodražilo. Počátek této sezony vedl mužstvo mužů Pavel Jurečka, ale po období, kdy mu na trénink docházeli dva hráči, tento marný boj vzdal. Nápravu mělo přinést angažování zkušeného trenéra Zdeňka Veselého. Hra týmu se sice opírala o zkušené hráče Josefa Kozáka v brance a 
René Frohlicha v poli, ale výsledkově se družstvo pohybovalo v dolní polovině tabulky. Radost do fotbalových řad přinesli dorostenci, kteří pod vedením trenéra Lubomíra Macháčka vyhráli okresní přebor a po roce se vrátili do krajské soutěže. Tento úspěch sice později přinesl také ztrátu, neboť talentovaní hráči Hadaš, Kopec a Petřek odešli na hostování do vyšších soutěží. Žáci se zabydleli v krajské soutěži, starší hráli většinou v popředí tabulky, mladší začali sbírat první vítězství.
Nedostatek hráčů pro družstvo mužů se odrazil také v poslední sezoně 2005-06. Družstvo mužů mělo netradiční seskupení. Sedm cizích hráčů bylo doplněno několika zašovskými hráči a dorostenci, kteří ještě mohli startovat ve své kategorii. I přesto se podzim celkem vydařil, když body zachraňovali především cizí hráči Navrátil a bratři Adámkové. Jarní výkony již nebyly tak dobré, neboť odrážely současnou situaci v zašovském fotbale. Atmosféra v oddíle nebyla dobrá, neboť řada funkcionářů po letech 
strávených ve funkcích ubrala na pracovní aktivitě. V zimě roku 2005 se sice připravovaly změny na volbu nového vedení fotbalu, ale ze strany nové vlny zůstalo pouze u řečí. Bohužel, neboť pro budoucnost je třeba hledat nové lidi a nové nápady. Úbytek fotbalistů jsme také zaznamenali u žáků a právě z tohoto důvodu oddíl musel zrušit družstvo mladších žáků. Což v praxi znamenalo dobrovolný sestup z krajské soutěže. Budoucnost ukáže, jak se tento fakt na zašovském fotbale projeví.
Rok 2006
Postupným listováním v historii jsme se dopracovali až do žhavé současnosti. Fotbalový výbor v posledním desetiletí pracuje téměř v totožné sestavě a jeho doplnění není možné, neboť o časově náročnou práci bez odměny nemá nikdo zájem. Složení výboru je 
následující: předseda Jaromír Mičola, místopředseda Jaromír Štěpán, tajemník Vladimír Štěpán, pokladník Václav Hanáček, členové Rostislav Sadílek, Jan Maliňák, Pavel Jaroň, Miloslav Vymazal a Jaroslav Sobek. K největším problémům současnosti patří nedostatek dobrovolných pracovníků, kteří by obětovali ve svém volném čase několik sil ke zlepšení práce v oddíle. Ten má v současné době v činnosti 3 družstva : starší žáky (okresní přebor), dorostence (krajská soutěž) a muže (1.B třída).
Ve výčtu sportovních aktivit fotbalového oddílu TJ Zašová nesmíme zapomenout na to, že oddíl se také aktivně podílí na kulturním a společenském životě obce.Tradičně pořádá dva sportovní plesy , dětské karnevaly a zábavná odpoledne , a v širokém okolí populární pouťovou zábavu. Z historického i současného pohledu je vidět, že fotbalový oddíl TJ Zašová patří v obci k nejaktivnějším a stal se nedílnou součástí společenského života. Při velmi dobré spolupráci s Obecním úřadem nemusíme mít obavy, že i v budoucnu tomu bude jinak.